Září 2017

Kapitola dvanáctá - poprvé

26. září 2017 v 15:31 | K. |  Co je psáno, to je dáno! HG/SS
Povídka je vhodná pro čtenáře: 18+ čtenáři při otevření každé kapitoly souhlasí s tím, že jsou starší 18 let. Pokud je jim méně povídku urychleně opustí.

Prohlášení: Všechny postavy a děje vycházející z knihy o Harrym Potterovi jsou majetkem J.K.Rowlingové. Povídku píšu pro svoji radost a radost čtenářů. Povídka neslouží pro výdělek

Je pravda, že s touhle kapitolou jsem si dala poněkud na čas. Dospěla jsem, začala chodit do práce, začala mít svoje povinnosti vůči domácnosti a tak prostě na psaní povídek nebyl tolik čas. Jenže teď jsem nemocná a ten čas mám. Začala jsem číst nějaké povídky a zároveň jsem se rozhodla přečíst si svoji povídku znovu. Ujistila jsem se, že se jedná o totální brak ale i přesto jsem se rozhodla v ní pokračovat. Bude však muset projít novou korekturou, a to především stylistickou. Nyní si můžete přečíst zbrusunovou kapitolu mého staršího já v novém stylistickém vzhledu. Věřím, že nyní pro vás bude příjemněji čitelná.

12. kapitola - poprvé

"Je něco, co nejíš Severusi?" zeptala se.
"Ach ano, nejím houby" dodal rychle. Posadil se k jídelnímu stolu a pozoroval Hermionu jak vaří.
"Proč nepoužíváš kuchyňská kouzla?" zeptal se.
"Byla jsem zvyklá to tak dělat vždycky s mamkou. Jistě by mi to ulehčilo práci... Ale zvyk je železná košile" dodala a věnovala se vaření. Severus zatím kouzlem prostřel stůl a připravil nádobí. Hermiona donesla jídlo na stůl. Rozhodla se uvařit tortilly, nebyly složité a také příprava netrvala dlouho. Pustili se do jídla, až pak si uvědomili, jaký měli hlad. Severus si dokonce přidal, což ji potěšilo. Nikdy si nevšimla, že by si ve škole Severus přidával jídlo. Někdy nejedl vůbec. Musí být hrozně hubený, problesklo ji hlavou.

"Co kdybychom se přesunuli nahoru, jsem docela unavený." vytrhl ji z jejích myšlenek. Ani si to neuvědomovala, ale byla po celém dni unavená. Severus vyslal několik uklízecích kouzel, než se přesunuli do jejich komnat. Hermiona v rychlosti proklouzla koupelnou a uložila se na levou půlku postele. Ještě nikdy nesdílela postel s mužem, nevěděla, co od toho má očekávat. Severus se k ní přidal o chvíli později. Oba leželi, aniž by se sebe dotýkali.
"Hermiono, můžu se tě na něco zeptat?" pronesl tiše.
"Jistě" odpověděla.
"Spala jsi někdy s Weaslym?" vyhrkl ze sebe. Věděla, že na tuhle otázku dojde, ale nečekala, že teď. "Ne," rozhodla se dál svoji odpověď nerozvádět.
"A s někým jiným?" pokračoval v dotazování.
"Ne, Severusi. Ani s nikým jiným." odpověděla a převalila se na bok čelem k němu.
"A co ty? Kolik žen prošlo touhle postelí?" zeptala se. Postřehla, že se krátce zarazil, ale i přesto odpověděl:
"Žádná, ani jednou z mých postelí." Jeho odpověď ji zaskočila. Nečekala by, že někdo jako on, mohl být ještě panic.
"Řekni něco Herm," naléhal na ni. Zadívala se na něj upřeným pohledem a rozmýšlela co odpovědět.
"Proč jsi tak dlouho čekal? To kolem tebe nebyla žádná žena se kterou bys mohl…" nedokázala to ani doříct.
"Jediná, o kterou jsem kdy stál, získal někdo jiný," povzdechl, převalil se na záda složil si ruce pod hlavu.
"Severusi, nechceš mi naznačit, že v tvém životě byla do dnešního dne jen jedna žena?" zeptala se trochu zděšeně.
"Jistě že ne, zajímaly se o mě různé ženy. Ale nikdy to nebyla…" zlomil se mu hlas.
"Ale ani teď tu není, Severusi," odpověděla celkem nešťastně.
"Já vím, ale teď jsi tady ty," otočil se zpátky na bok a prstem přejel po jejím břiše. Bylo to jako by jejím tělem projel elektrický proud. Všechny chloupky na jejím těle se postavily a ona lehce zavzdychala. Severus pochopil co má dělat. Pomalu se převalil blíž k ní a rukou putoval po bříšku směrem nahoru. Už se ji nedotýkal jen prstem, ale celou dlaní. Jemně přejel přes její hrudník a ruku nasměroval k ramínkům její noční košile. Dotkl se její holé kůže, která koukala ven. Zavzdychala ještě víc. Líbilo se jí to, bylo to pro ni všechno tak nové a neznámé ale přesto velice příjemné. Naklonil se nad ni a začal její krk laskat něžnými polibky mezitím co rukou stále putoval po jejím těle. Ani ona nebyla pozadu, když svou rukou hladila jeho záda. Nemohla odolat a začala pomalu ale jistě rozepínat Severusovy šaty.
"Ale, tady je někdo nedočkavý…" zalaškoval zadýchaný Severus a lehce se nadzvedl, aby měla ke knoflíčkům lepší přístup. Když zápasila asi se třetím knoflíčkem, už to Severus nevydržel. Sáhl po hůlce a všechny knoflíky kouzlem rozepl.
"A pak kdo je tady nedočkavý," zasmála se a pomáhala Severusovi sundat košili.
"Ach Severusi, kde jsi přišel k tolika jizvám?" vykřikla zděšeně.
"Jestli nechceš, nemusíme v tom pokračovat…" promluvil tichým tónem a začal se odtahovat.
"Samozřejmě, že chci!" přitáhla si ho zpět.
"Věděla jsem, že máš jizvy, ale nečekala jsem jich tolik," dodala okamžitě. V Severusově tváři byla znát jistá úleva, ale i tak měla pocit, že si není stoprocentně jistý.
"Být smrtijedem není jednoduché, to mi věř." Dodal, ale nijak nepokračoval v tom, kde začali. Hermiona se se posadila naproti Severusovi a rukou začala přejíždět jednu jizvu po druhé, když narazila na jednu obzvlášť velkou, sebou Severus cukl jako by se lekl. Hermiona však nezaváhala, naklonila se k jizvě, začala jeho jizvu zahrnovat polibky a poté se postupně začala posunovat po jeho hrudi směrem nahoru. Jeho hrudník nebyl skoro vůbec ochlupený a pohodlně mohla postupovat k jeho bradavce. Jazykem ji obkroužila a pak ji jemně vsála. Zavzdychal slastí. Ani na okamžik nezaváhal a její tělo začal pokládat zpátky na postel. Rukou bloudil po její košilce, líbila se mu. Byla taková hedvábně jemná. Svými rty se pohyboval po jejím krku směrem k jejím rtům, kde se divoce propletli svými jazyky. Pravá ruka jako by měla dost noční košilky, zajela pod ní. Hermiona neměla žádné spodní prádlo, překvapila Severuse. Rukou ji přejížděl po podbřišku. Ona jen vzdychala. Z podbřišku už zbývala jen jedna cesta, a to do jejího rozkroku. Pomalu svými prsty přejel po jejím klitorisu, její rekce byla velice bouřlivá. Nečekal na nic a přejel svými prsty znovu ale směrem nahoru. Skoro vyjekla, zdálo se, jako by nikdy ani sama… Zahnal tyto myšlenky a prostředníčkem jemně zatlačil prst směrem do pochvy, přičemž dlaní přejel přes její klitoris.
"Severusi," zavzdychala mu do ucha. Svými prsty ji stále pomalu ale jistě dráždil, rty laskal její hrudník.
"Severusi, prosím… Já to už…" zacukala sebou jako v agonii. Severuse to potěšilo, a v rychlosti ze sebe stáhl svoje kalhoty. Ani pro něj už to nebylo jednoduché, jeho penis byl v tu chvíli ve své nejlepší kondici.
"Severusi?" zeptala se udýchaně. Podíval se na ni.
"Bude to bolet?" zeptala se strachem v hlase.
"Asi chvíli ano, ale pak to bude dobré. Budu opatrný, slibuji." Pomalu si nad ni lehl a pokračoval v laskání jejího těla, dokud se neuvolnila. Pomalu nasměroval svůj penis a pomalu ho zastrčil do ní. Cítil, jak ztuhla.
"Hermi, dobrý?" zeptal se vyděšeně. Neměl o nic víc zkušeností než ona, ačkoliv se snažil vést ji.
"Už je to lepší, pokračuj," řekla už klidnějším hlasem, ale přesto se úplně neuvolnila. Severus ji začal hladit po bocích a laskat její prsa, místo toho, aby se v ní začal pohybovat. Hermiona mu za to byla vděčná, byl tak ohleduplný. Pomalu se začal pohupovat v bocích. Byl to pro něj naprosto neskutečný zážitek. To teplo a vlhko, které svíralo jeho penis. Přidal v pohybech a už ani neměl čas laskat její tělo. Oba jen vzdychali a rukama se pohybovali po těle toho druhého.
"Severusi," vzdychla Hermiona. Přidal v tempu, když cítil, že se Hermiona blíží k vrcholu. On sám však měl pocit, že k vrcholu nejspíš nepřijde. Jenže v tu chvíli Hermiona dosáhla absolutní extáze. Jeho penis se začal stahovat větším tlakem, jak Hermiona prožívala orgasmus. Zavzdychal, dvakrát přirazil a zatmělo se mu před očima.


PŘEDCHOZÍ KAPITOLA | NÁSLEDUJÍCÍ KAPITOLA



Zodpovědnost nade vše

26. září 2017 v 12:20 | K. |  Oblíbené povídky HG/SS
Po celkem dlouhé době jsem zase měla chvilku času na přečtení nějaké té povídky. Dlouho jsem uvažovala kde hledat a tak jsem se rozhodla prozkoumat starý dobrý hpziki.sk jakožto katalog povídek. V seznamu jsem vybrala hned první českou povídku, kterou jsem s jistotou už někdy v dřívější době četla. A to je právě na čtení povídek to kouzelné, nemůžeme si je zapamatovat všechny až do konce. A tak jsem měla zcela nový opakovaný zážitek. Povídka je pěkně promyšlená a dobře přeložená. Čtením přímo propadáte do děje. Ačkoliv bych měla výhrady k některým úsekům děje, určitě bych tuto povídku doporučila.


Český název:Zodpovědnost nade vše
Originální název: Accountable

Autorka: Dyce
Překlad: Elza

Popis povídky: Válka skončila. Život Hermiony Grangerové, ač bezpečnější, přec není o nic méně spletitý. Nechtěné následky vítězství ovlivňují nejen ji, ale i všechny jí blízké.